Plus

Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.

Dokáže se koalice domluvit s opozicí na rychlejším jednání ve Sněmovně bez obstrukcí a urážek? Jak rizikové jsou cesty českých regionálních politiků do Číny? A proč německé sociální demokraty povede do voleb nepopulární Olaf Scholz?

Proč odbory brojí proti zvyšování věku odchodu do důchodu? Je pro odboráře zvyšování věku odchodu do důchodu nepřijatelné v jakékoli podobě? A co jim vadí na úpravách důchodového systému schválených Sněmovnou? „Z toho, co se do Sněmovny dalo, toho moc nezbylo. Celý ten proces i věcné nastavení nám přijdou špatné,“ říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiří Vaňásek.

Dva měsíce po ničivých záplavách nejsou obce a města zdaleka ve stavu jako před velkou vodou. Na postižených místech stále působí třicítka pracovníků organizace Člověka v tísni. „Hlavními tématy jsou zima a topení. Desítky a nižší stovky lidí přišly o bydlení, v některých případech jsou ty vyhlídky poměrně těžké,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vedoucí povodňového týmu Marek Štys.

Od vzniku samostatné republiky stáli v čele Poslanecké sněmovny pouze třikrát lídři stran. Dvakrát zrovna tehdy nevládních, Miloš Zeman a po něm Václav Klaus. Šlo přitom o důsledek velmi specifického vztahu opozice a vlády Jinak zaujímali předsednické křeslo dolní komory vždy zástupci nejsilnějších vládních subjektů.

Trochu se to čekalo, a trochu je to šok. Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na dva izraelské politiky a jednoho představitele Hamásu. Jde o krok, který nemusí mít reálný dopad, ale jeho symbolická váha je veliká. Rozhodnutí ICC je možné hodnotit ze dvou úhlů, právního a politického.

Vymyká se dnešní Babišova kritika premiéra Fialy tomu, na co jsme v Poslanecké sněmovně zvyklí? Jaké změny přinese nový Lex Ukrajina? Budou se muset influenceři registrovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nebo ne? Ukazuje odstoupení Trumpova kandidáta na ministra spravedlnosti, že nově zvolený americký prezident má v republikánské straně vlivnou opozici?

Washington si procvičuje své protitrumpovské svaly. Jeho volební vítězství sice letos nepřekvapilo tolik lidí jako v roce 2016, přesto se z něho Donald Trump i jeho tým snažili vydobýt auru nezastavitelnosti.

V české mediální krajině se mluví o rozšiřování takzvané lokální zpravodajské pouště. Proč vzniká a v čem je regionální žurnalistika nenahraditelná? - Dnes a zítra bude pražské sídlo vesmírného programu Evropské unie otevřené pro veřejnost s novinkami z unijních družicových systémů.

Kdykoliv na besedách o současném Rusku řeknu, že mnoho ruských žen má radost, když jejich manželé odcházejí vraždit Ukrajince, ale nakonec pod drnem skončí sami, vždy cítím, že mi obecenstvo nechce věřit. Taková představa se příliš vymyká vnímání životních hodnot posluchačů.

Je čas otevřít oči. Trumpovi nevyšla sázka na loajálního Gaetze. Zatykač na Netanjahua a spol. Mrtvý muž jako zdroj příjmů, to je ruská realita. Proč chce opozice odvolat Pekarovou Adamovou?

Novela prozaického debutu Jonáše Zbořila s názvem Flora vychází po básnických sbírkách Nová divočina a Podolí. Za ně byl Zbořil nominován na Cenu Jiřího Ortena a Magnesii Literu v kategorii Objev roku. „Próza vyžaduje dynamiku vyprávění a příběh. V tom nejsem moc dobrý,“ přiznává kulturní editor a redaktor Seznam Zpráv v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Úřady dostaly v roce 2019 pět let na digitalizaci státní správy. Vláda bude mít brzy na stole návrh, který termín dokončení digitalizace posouvá z února 2025 na rok 2027. „Není divu, že to trvá takhle dlouho a odklad je nezbytně nutný. Termín v únoru příštího roku je naprosto nereálný,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Jakmile Moskva začala využívat pomoc severokorejských vojáků, povolili Američané Ukrajině používat jimi dodávané dalekonosné střely i na ruském území. „Padlo tabu – vojáci dalšího cizího státu vstoupili do války,“ podotýká pro Český rozhlas Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Vytvořila se koalice mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem,“ dodává její kolega z Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO).

Všichni chtějí, aby jim bylo jen dobře – což nejde, ale spousta lidí si trhá žíly, aby to tak aspoň vypadalo. Odmítání vlastních stínů stejně člověka dovede k tomu, že jeho temná stránka o to víc nabobtná.

V Karlových Varech začínají Variace, společný projekt Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a České filharmonie. Cílem akce bylo založit novou tradici a přinést do lázeňského města mimo klasickou festivalovou sezonu novou energii. O tom, jak se projektu daří, si se Zitou Senkovou povídal výkonný ředitel KVIFF a filmový producent Kryštof Mucha. Jaké šance na úspěch má český film Vlny na světových filmových přehlídkách? A komu pomáhá projekt Tady Vary?

Tereza Jarníková žije v Kanadě, pracuje pro anglickou univerzitu a jako jediná Češka se podílí se na klíčové klimatické zprávě Global Carbon Budget. Probrali jsme s ní modelování uhlíkového cyklu v oceánu, nenápadný půvab jazyka Fortran i zaměstnávání tuleňů. V češtině, která pro život v oceánu nemá slovíčka.

Od zahájení plošné ruské invaze na Ukrajinu uplynulo letos 19. listopadu tisíc dní. Kolik jich zbývá do konce války? A jakou podobu bude mít mír mezi těmito dvěma zeměmi? Mají šanci Ukrajinci a prosadí svoji představu, nebo zvítězí ta Putinova? A co na to Donald Trump? Aktuálním snahám o mírová jednání se věnuje nejnovější díl podcastu Na Východ!

Svoboda. Chtěli jsme ji. Máme ji. Jenže - umíme se k ní chovat? Umíme v ní žít? A proč se některým stýská po nesvobodě? A jak to všechno souvisí s vlky, ovcemi a kapitalismem? V bonusové, desáté epizodě Extrému odpovídá Jan Charvát, politolog z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. *** Tento díl vznikl na základě otázek posluchačů a posluchaček. ***

„Kromě výzvy to byla velká odpovědnost a zároveň i strach z toho, abychom to nepokazili,“ říká Martin Žiaran, kameraman úspěšného snímku Jiřího Mádla Vlny. Už při prvním čtení scénáře jim totiž nebylo moc jasné, jak ho v našich podmínkách natočit tak, aby to „fungovalo“.