Evropa Plus

Rozjezd obřího ložiska lithia v Srbsku narazil na odpor tamních lidí. Země zažila masové protesty a blokády silnic. Protestujícím se nelíbí, že srbské vedení totiž usnadňuje novou legislativou těžařům využívání lokálních přírodních zdrojů. V Evropě Plus celý problém popíše Magdalena Fajtová.

Paříž převzala řízení unijních rad 1. ledna od Slovinska. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří ekonomická obnova unie po pandemii, klimatická agenda, evropská obrana, vztahy s africkými zeměmi nebo západním Balkánem. Velký důraz chce podle prezidenta Emmanuela Macrona klást na řešení migrace.

Od 9. května oficiálně běží debaty, díky nimž mohou Evropané včetně Čechů navrhovat, jak by se EU měla v budoucnu změnit a na jaké témata by se měla zaměřit. „To povědomí o konferenci není velké. Čekala bych, že když vznikne digitální platforma, na kterou má přístup každý během chvíle z pohodlí domova, že ten záběr bude širší. A stejně tak komunikace o té konferenci. Čekala bych ji větší,“ říká Kateřina Zichové z portálu Euractiv.cz.

Kam by měla Evropská unie dál směřovat? Na jaké oblasti se soustředit a jaké nástroje k dosahování cílů používat? Svá doporučení formulovali mladí lidé z celé sedmadvacítky na Evropském setkání mládeže na začátku podzimu v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nápady a návrhy účastníků setkání budou na počátku příštího roku podkladem pro plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, tedy celounijní občanské debaty, která začala letos na jaře.

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je obrovským problémem, který se každoročně zhoršuje. Země tak přicházejí nejen o mentální kapacity, ale také o finanční zdroje, které do vzdělání lidí investovaly. Každoročně ze států jako Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Chorvatsko odcházejí stovky vzdělaných mladých lidí do západní Evropy, do Ameriky a dalších rozvinutých států. Tento fenomén označují sociologové jako brain drain, odliv mozků.

Po tragédii v Pštině znovu vyvstala debata o přísné polské interrupční legislativě. Těhotná žena zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést potrat poškozeného plodu. Čekali, až dítěti přestane bít srdce, a Izabela mezitím dostala septický šok. Do ulic nejen polských měst znovu vyšli lidé. Ve stejnou dobu se ve slovenském parlamentu hlasovalo o dalším návrhu, který by měl možnosti potratů omezit.

Každý den zaznamenává polská policie i pohraniční stráž několik desítek nebo i stovek pokusů o nelegální překročení hranic. Migranti se snaží zničit hraniční zátarasy a v poškozování plotu jim pomáhají i běloruští vojáci. Část migrantů, kteří se utábořili v lesích, se přesunula k uzavřenému hraničnímu přechodu Bruzgi/Kužnica Bialostocka. Strhla se bitva, kdy migranti házeli na polské policisty kameny a kusy betonu. Policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly.

Nejdelší politická krize od konce krvavé války v 90. letech, tak se mluví o situaci v Bosně a Hercegovině. Tu vyvolal zákon o popírání genocidy, který přijal bývalý vysoký představitel Valentin Inzko. Jeden ze tří bosenských prezidentů Milorad Dodik kvůli tomu od srpna blokuje centrální instituce a vyhrožuje odtržením majoritně srbské části země. „Myslím, že jsme ve stavu permanentní krize. Tohle není eskalace, není to ani de-eskalace,“ říká bosenský politolog Jasmin Hasić.

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Před sto lety nakrátko získaly nezávislost a tehdejší Československo s nimi navázalo diplomatické kontakty. Pak se ale na více než čtyřicet let staly součástí Sovětského svazu. Dnes patří k menším členům Evropské unie, ale podle bývalého estonského diplomata a novináře Harriho Tiida nejsou rozhodně na chvostu evropské sedmadvacítky.

Ve Skotsku začala už 26. klimatická konference OSN s názvem COP26. Cílem je zrychlit omezování emisí skleníkových plynů, tedy zpomalení globální změny klimatu. Ta podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí není podle současných postupů jednotlivých zemí pod kontrolou. Hrozí tak oteplení až o 2,7 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. To je neslučitelné s životem, jak jej dnes známe, říká Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ceny energií každý den rapidně rostou nahoru. Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy, zásobníky se vyprazdňují, ekonomika se teprve začala vypořádávat s dopady pandemie covidu-19 a hodnota emisních povolenek se zvyšuje. I když jde o globální jevy, výsledný dopad to má hlavně na koncového zákazníka. Tomu totiž hrozí, že za energie zaplatí mnohonásobně víc než v předešlých letech. Už teď se mluví o krizi a to zima ještě ani nezačala. Shrnutí uplynulého týdne nabízí Evropa Plus.

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

Lídři evropské sedmadvacítky se sešli se zástupci šestice zemí západního Balkánu. Ve slovinském Brdu mluvili hlavně o společných vztazích a také o integračním procesu balkánských zemí. „Po summitu je jasné, že rozhovory se Severní Makedonií a Albánií zatím nebudou pokračovat. Myslím si, že summit nepřinesl žádný zásadní posun ve smyslu přiblížení zemí západního Balkánu ke vstupu do EU,“ říká Vladimír Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

Čtyři polská vojvodství, tedy obdoby českých krajů, zrušila své dřívější deklarace odsuzující hnutí sexuálních menšin. Otevírá jim to cestu k získání peněz z evropských fondů na pomoc zaostalejším regionům. Například v případě Malopolského vojvodství kolem Krakova to znamená možnost čerpat v příštích šesti letech až 2,5 miliardy eur, tedy více než 60 miliard korun.

„Události je dnes stále složitější předvídat a je také složitější prosazovat své zájmy na globálním poli jako osamocený aktér. O to důležitější pro nás Evropany je, abychom dokázali stát při sobě,“ prohlásila Angela Merkelová v roce 2018 v projevu o budoucnosti EU. Vyzvala poslance k odložení národního egoismu a většímu vzájemnému pochopení. „Tolerance je duší Evropy a dělá z nás Evropany. Jedině tak můžeme začít chápat zájmy a potřeby jiných jako zájmy a potřeby vlastní.“

Evropa zatím zvládla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové krizi způsobenou pandemií koronaviru také díky tomu, že Unie postupovala společně. Má naočkovaných přes 70 procent dospělé populace a o vakcínu se Evropa také podělila s okolním světem. Šéfka Evropské komise to vyzdvihla ve Zprávě o stavu Unie, kterou přednesla v Evropském parlamentu.

V Bosně a Hercegovině žije stále několik tisíc migrantů z Blízkého východu a severní Afriky. Mnozí z nich přežívají v improvizovaném obydlí bez zdravotní péče a v nedostatečných hygienických podmínkách. Denně se pokoušejí dostat do Chorvatska. Policie na hranicích je pak násilně vrací zpět. Počet migrantů se navíc nejspíš zvýší poté, co moc v Afghánistánu převzalo radikálně islamistické hnutí Tálibán. Je na to západní Balkán připravený? Zvládnou se úřady o uprchlíky postarat?

Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.

Tato otázka je přitom od skončení války v bývalé Jugoslávii stále velmi citlivým tématem. Tomu také odpovídala reakce na tyto dokumenty, které se staly tématem pro pořad Evropa Plus. Provází jím specialistka na Balkán Magdaléna Fajtová.

Předsednictví v Radě Evropské unie se na půl roku oficiálně ujalo Slovinsko. Místo obvyklých fanfár ale slovinský start začal chladně. Vláda premiéra Janeze Janši se stala terčem kritiky kvůli obavám o svobodu médií a stav justice v zemi. Slovinsko přitom nejspíš bude řešit i spory o porušování zásad právního státu v jiných zemích. Například v Maďarsku nebo Polsku.