Evropa Plus

Po dvou letech svízelné pandemie koronaviru se zdá, že nás čeká první uvolněné léto. Cestování přinejmenším po Evropě neomezují pandemická opatření a dříve opuštěná letiště se začínají opět plnit lidmi. Možná až moc. Aerolinky nestíhají. Dopad covidu-19 na turistický ruch se začíná viditelně projevovat až teď, kdy začalo odvětví konečně znovu ožívat.Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie. Řízení ministerských schůzek a dalších jednání v Bruselu nebo Lucemburku bude mít na starosti podruhé v historii. První předsednictví v roce 2009 poznamenal pád kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v jeho průběhu. Současná česká vláda se tak bude snažit o reparát.Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Královna Alžběta usedla na trůn před 70 lety. Jedna z vůbec nejdéle vládnoucích panovnic představuje pro mnohé symbol koruny a monarchie. V Evropě leží ale i další království, knížectví nebo velkovévodství. Je jejich fungování a význam srovnatelný se Spojeným královstvím?Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.Hlasujte pro tento podcast v soutěži Podcast roku. Napište jeho jméno do kategorie „Veřejnoprávní podcast“. Hlasujte do 5. června na webu podcastroku.cz.

Cesta k digitální dekádě obsahuje seznam konkrétních kroků, které by měly udělat členské země EU do roku 2030. To, aby si jejich obyvatelé osvojili dovednosti pro život ve světě, kde bude bezpapírová komunikace stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví.Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak bude vypadat Evropská unie v příštích letech? Odpověď měla přinést Konference o budoucnosti Evropy. Celý rok mohli lidé přinášet své návrhy a nápady. Účast sice nebyla velká, jeden z přijatých návrhů ale pochází z Česka. „Jednou takovou konkrétní stopou je nápad šestnáctiletého Nicolase Morávka, aby v celé EU byla cenově dostupná zubní péče. Tento nápad se dostal i do finálního dokumentu Konference,“ potvrzuje Kateřina Zichová ze serveru Euractiv.cz.Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to lítý boj o směřování Francie v příštích pěti letech. Prezidentské volby nakonec skončily druhým pětiletým mandátem pro Emmanuela Macrona, a to s 58 procenty hlasů proti 42 procentům pro Marine Le Penové. Jaké to je ale vítězství, když nového prezidenta lidé zvolili hlavně jako menší zlo? Jak to, že posiluje ve Francii nacionalistická strana Le Penové? Jaké úkoly teď před staronovým prezidentem stojí?

Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.

Skoro 28 procent pro současného prezidenta Emmanuela Macrona, 23 procent pro šéfku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou. Takový je výsledek prvního kola prezidentských voleb ve Francii. V neděli 24. května si mezi nimi budou voliči vybírat. Jak vypadalo první volební kolo? To sledovali ve Francii zpravodajové Martin Balucha a Pavel Novák.

Viktor Orbán se stal jedním z nejúspěšnějších evropských politiků. V parlamentních volbách obhájil vítězství už po čtvrté v řadě, navíc je silnější než kdy dřív. To všechno se odehrálo na pozadí války na Ukrajině, ke které se Orbán staví mnohem rezervovaněji než většina unijních lídrů. Ani po spuštění ruské agrese v sousední zemi nezpřetrhal léta budované vazby s Vladimirem Putinem a vůči pomoci ukrajinským bojovníkům je mírně řečeno chladný.

Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě. „Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.

Srbsko a Slovinsko čekají v dubnu klíčové volby. V Srbsku obhajuje prezidentskou funkci Aleksandar Vučić, který má velkou šanci na úspěch i přes problémy země. „Vučić teď všem občanům slibuje mír a bezpečnost, takže vytváří nějaký tlak a homogenizuje voliče,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. Naopak premiér Slovinska Janez Janša o funkci může ve volbách přijít. Co to bude znamenat pro západní Balkán? Jak se do voleb promítne válka na Ukrajině?

V polovině února Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu o podmíněnosti čerpání peněz z rozpočtu EU vládou práva. Polsko a Maďarsko se totiž proti nařízení bránily žalobou – a neuspěly. Jak by se tedy rozhodovalo o krácení prostředků z EU těm zemím, které porušují zásady právního státu?

Vyjednavači Evropské komise a londýnské vlády hledají shodu na úpravách fungování severoirského protokolu, který je součástí brexitové smlouvy. Na jeho základě se na Severní Irsko i po brexitu vztahují pravidla jednotného evropského trhu. Celní kontroly se proto mají provádět na severu Irského ostrova. Tamním unionistickým politikům ani britské vládě se to nelíbí. Na začátku února severoirský ministr zemědělství jednostranně kontroly na potraviny zrušil, čímž vyvolal krizi.

Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?

Rusku se nelíbí vidina členství jeho dalších sousedů v Severoatlantické alianci. Jde hlavně o Ukrajinu a Gruzii. Do NATO by ale mohly vstoupit i Finsko a Švédsko. Proč jedny do svých řad Aliance a nechce a ti druzí o to nestojí?

Desetitisíce ruských vojáků hlídkují u ukrajinských hranic, tisíce vojáků Severoatlantické aliance jsou v pohotovosti. V uplynulém týdnu nebyl jediný den, v kterém by se neuskutečnilo jednání o budoucnosti východní Evropy. Nástrojem nátlaku na Moskvu se může stát i plynovod Nord Stream 2. To, jaké plány se rodí v hlavě prezidenta Vladimira Putina, lze odhadnout jen stěží. Jakou roli ve vyjednávání o osudu východní Evropy hrají jednotlivé evropské státy?

V čele Evropského parlamentu stanula potřetí v historii žena. Předsedkyní této unijní instituce poslanci poslanci zvolili Malťanku Robertu Metsolaovou. Pro 43letou právničku a političku zvedlo ruku 458 poslanců z Evropské lidové strany, frakce Socialistů a demokratů a také z frakce Renew Europe, tedy Obnova Evropy. Kdo je nová šéfka europarlamentu a co její zvolení vypovídá o šancích žen ve vysoké politice?

Eurobankovky a euromince se do peněženek Evropanů dostaly před dvaceti lety. V lednu 2002 začaly v tuctu z tehdejších patnácti členských zemí Evropské unie nahrazovat národní měny. „Hned od samého počátku evropské integrace si členské země uvědomovaly, že funkční vnitřní trh vyžaduje i společnou měnu. Že je potřeba koordinovat měnové politiky,“ tvrdí Oldřich Dědek, bývalý národní koordinátor pro přijetí eura a dnes člen bankovní rady České národní banky.