Moviezone Live Speciál

Nejklasičtější ze západních vánočních klasik letos možná neslaví kulaté výročí, ale skoro celá Evropa pravidelně slaví s Kevinem Vánoce, takže je příhodné se za touhle rodinnou trachtací ohlédnout, tím spíš, že její natáčení je plné zajímavostí, smrtelných pádů i jiných zranění, raketových hereckých kariér, ale i šťastných náhod. A protože nemůžeme zůstat u jedničky a rekapitulaci si zaslouží i kariéra Macaulaye Culkina, natáhli jsme to tentokrát k padesáti minutám - i díky mnoha ukázkám z českého dabingu. Tak si to naše "cukroví" pořádně užijte a třeba si při poslechu opevněte barák, aby vám do něj letos o Vánocích vlezl opravdu jen Ježíšek.

Dobré francouzské komedie nestárnou. Vidíme to na funesovkách, ale vlastně se ani nemusíme ohlížet tak daleko. Stačí se vrátit o pouhých dvacet let k filmu, který možná někteří z vás chytili i v kinech. Taxi z produkce Luca Bessona tehdy bylo skutečným zjevením - dokázalo vydestilovat galské honičkové know-how i komediální timing. A taky krásy tuningu o pár let dřív, než se na scéně objevilo Rychle a zběsile. Další díly téhle série už byly spíš dojením fanoušků, ale jednička se povedla a vlastně tak trochu rozjela vlnu těch komerčních bessonovek jako byl později Kurýr nebo 96 hodin.

Pohádka z nejmilovanějších, jeden z nejosmdesátkovějších filmů vůbec a náš tajný tip na vánoční pecku, protože finální souboj USA vs. Sovětský svaz se odehrává 25. prosince. Teď jde ale do kin Creed 2, takže na čtvrtého Rockyho je nutné vzpomínat dřív, ostatně některá pražská kina dokonce promítají i dvojkombo. Důvod je zjevný, v Creedovi se totiž Ivan Drago vrací se svým svěřencem, aby mladému Creedovi ukázali, zač je toho ruský loket. My se vracíme k originálu, ale není to dlouhá cesta, protože jsme ho vlastně nikdy neopustili. V našich hlavách běží jeho replay od chvíle, kdy jsme ho viděli poprvé.

Už má na kontě přes dva křížky, ale hollywoodský debut Roberta Rodrigueze má pořád obrovskou šťávu a zůstává inspirací pro filmaře, kteří nechtějí začínat svou kariéru festivalovou artovkou nebo levným hororem. V dnešním ohlížení jsme si povídali nejen o skvělých akčních scénách, ale především o zákulisí, samodomo stylu natáčení a Rodriguezově nezdolné snaze dotáhnout na stříbrné plátno co nejlepší výsledek. Kam se tenhle drajv asi poděl a vrátí se ještě někdy?

Svátek všech filmových i jiných bubáků se nezadržitelně blíží a spolu s ním přijde do kin i staronový Michael Myers, "hrdina" legendární slasherové série Halloween. Nový snímek pojmenovaný prostě Halloween navazuje na legendární první díl od Johna Carpentera a divák se tak se slavnými postavami setkává po čtyřiceti letech. Série však už jedno úspěšné výročí měla, po dvaceti letech se na stříbrném plátně znovu sešel Michael se svou sestrou Laurie. A byl z toho v mnoha ohledech pozoruhodný snímek, vyrůstající z kořenů tradičních slasherů, a přesto si plně uvědomující, že po premiéře Vřískotu už nikdy nic nebude jako dřív.

Nepřepínejte kanál, dejte nám šanci. S touhle novou rubrikou, která představí opomíjené filmy v opomíjených žánrech vás napůl zveme na narozeniny MovieZone (2. října 2018 večer v osm v pražském kině Aero) a napůl se vás snažíme vzdělat v zakoutích kinematografie, které byste jinak přešli s nezájmem. Je úplně jedno, jak jste na tom s vaším vztahem k trávě, nebo jestli jste už z flákačských komedií vyrostli, nebo do nich naopak teprve dorůstáte. Naše pětka vám rychloposuvem představí žánr huličských srandafilmů od jeho skromných počátků až k naprosté kulminaci. Rychle zjistíte, že o tom hulení to vlastně tak úplně není, hlavní roli hraje kamarádství a vedlejší pak pořádně ztřeštěná dobrodružství.

Jeden z nejslavnějších filmů s rychlými auty v hlavní roli. Snímek, který málem v roce 1977 v kinech porazil Hvězdné války. Klenot mládí několika generací, destilace hry na policajty a zloděje, která odstartovala režisérskou kariéru slavného kaskadéra Hala Needhama a navždy změnila image Burta Reynoldse. Poldu a banditu jsme zařadili nejen proto, že nás Burt před pár dny navždy opustil. Tenhle film má v americké popkultuře důležité místo - vyrostlo na něm mnoho generací, "redneckové" z prostředka USA na něj nedají dopustit tak jako jihočeští důchodci na Slunce, seno... a přesto je v té pokleslé zábavě co objevovat i obdivovat. Takže si zapněte pásy, pojedeme z kopce!

Zlaté oko je krásným důkazem toho, že historie se opakuje. Alespoň u bondovek to platí stoprocentně. Pierce Brosnan dostal ikonickou roli až na druhý pokus, ale především se agent s povolením zabíjet musel vydat do světa, který rozdýchával svobodu na ještě doutnajících troskách Železné opony. Potřeboval vůbec svět Jamese Bonda? Taková byla nálada nejen ve filmovém průmyslu, ale i mimo něj. Možná i proto se producenti a vůbec všichni za kamerou do téhle postsovětské bondovky opřeli s takovou vervou - chtěli všem dokázat, že s agentem 007 se musí počítat. Podobná atmosféra panovala i o jedenáct let později na place Casino Royale a něco nám říká, že až bude za pár měsíců předávat Daniel Craig žezlo dalšímu špionovi v dobře střiženém saku, budeme to vnímat podobně. 

Terence Hill a Bud Spencer. Filmová historie zná jen pár slavnějších nerozlučných dvojic. Italský fenomén sedmdesátých a osmdesátých let ovládnul svého času celou Evropu. A my toho hezkýho a velkýho sledovali s otevřenou hubou už jako děti, protože ačkoliv na obrazovce probíhala velká držková, byla to zároveň velká sranda, a to bylo rodiči jednoznačně dovoleno. Až zpětně člověk ocení geniální komediální timing, vynalézavé bitky jako od Jackieho Chana, ale hlavně tu hmatatelnou chemii vystavěnou na jednoduchém kontrastu. Tady se ohlížíme do našeho útlého dětství. A zjišťujeme, že z honby za červenou buggy se žlutou střechou jsme nikdy nevyrostli.

Welcome to the Danger Zone! Nejchlapáčtější film roku 1986, který katapultoval ke hvězdám Toma Cruise, Jerryho Bruckheimera a svým způsobem i Tonyho Scotta, a dodnes zůstává ultimátním military pornem i pohádkou pro malé i velké kluky, v níž jsou stíhačky místo draků a piloti ve slunečních brýlích místo v brnění. Jednoduchá premisa, spousta testosteronu a videoklipového záběrování, ale taky hlášek a písniček, které člověk ne a ne dostat z hlavy. Top Gun zůstává v rámci žánru nepřekonaný, ale věděli jste o jeho pohnutém natáčení? Nebo dobové konkurenci v podobě Železného orla, dražšího akčňáku se stíhacími piloty, který měl premiéru o pár měsíců dřív?

První pořádný film o hackerech se natočil před pětatřiceti lety a byl tak nečekaný a realistický, že vyděsil i prezidenta USA. Teenager David rozehraje nejlepší počítačovou hru svého života. Až příliš pozdě pochopí, že termonukleární šachy s armádním počítačem jménem WOPR se mohou nebezpečně přiblížit realitě. Pečlivá rešerše se tvůrcům vyplatila a Válečné hry inspirovaly v nevinném věku hackingu spoustu dalších tvůrců i fanoušků. A navíc to byl vynikající dobrodružný film pro mládež. I tu českou, sám Vašek vzpomíná, jak se po Válečných hrách dostal k programování...

První velká hitovka svalovce z Bruselu a zároveň jeden z nejslavnějších turnajových filmů slaví letos tři křížky. Tímhle festivalem roznožek a béčkových hlášek se Jean-Claude Van Damme prokopal na mezinárodní scénu a úspěšně rozjel svou krátkou, ale výraznou kariéru akčního hrdiny z druhé cenové. A protože nás Krvavý sport zastihnul přesně v tom správném věku, sežrali jsme mu to i s navijákem. Ilegální turnaj v hongkongských kulisách má mimořádně zajímavou historii vzniku, dokonce natolik, že by z toho byl ještě napínavější film, i když asi s méně roznožkami a bez triků s cihlou. V naší relaci naštěstí uslyšíte o všem, co se stalo před kamerou i za ní.

Dneska tu máme film, který dost možná někteří z vás vůbec neznají. A ne, 48 hodin není prequel nebo spin-off 96 hodin s Liamem Neesonem. A plést si ho nesmíte ani s 48 hodinami v Paříži, což je film s Harrisonem Fordem, který ani v originále žádnou číslovku nemá, to byli jen kreativní čeští překladatelé. Původních 48 hodin z roku 1982 je příslovečný praotec buddy movies, a protože tenhle žánr milujeme, nemůžeme se o něm nezmínit. Navíc má tenhle film v rukávu ještě několik dalších prvenství.

Mrtví nebo živí, tuhle epizodu si musíte pustit. Konečně se dočkali i ti, co nám vyčítali úspornou stopáž, protože poté, co jsme ve třech (tentokrát se k nám přidal i Lukáš Grygar, který obvykle zůstává mimo záběr v pozici režiséra) dorozumbradovali nad Robocopem, pustili jsme se ještě do dvojky, trojky a nedávného remaku. I proto má tahle epizoda víc než dvojnásobnou délku. Ale co se dá dělat, Robocop nám do našich tehdy mladých duší vypálil nesmazatelnou stopu. Teď jste na řadě vy!

Ano, budeme chválit policajty. A konečně se bude oddělovat zrno od plev, protože buď jste staříci jako my a Policejní akademii znáte, nebo teď úplně tápete a možná máte dokonce pocit, že vám představujeme něco na způsob amerického Kameňáku. A já bych rád na úvod řekl, že Policejní akademie opravdu do Kameňáku trochu zmutovala. Její první díl z roku 1984 je ovšem nestárnoucí klasika, na kterou nedají dopustit jak za velkou louží, tak v Evropě.

Proč vzpomínáme na Masku právě teď? Důvodů je hned několik. Jednak kiny právě zmítají třetí Avengers a ti, kdo Marvelu příliš nefandí, se mohou obávat, že comicsy se už opravdu točí podle jednoho mustru a jak na běžícím pásu. Právě ti by si měli Masku naordinovat, aby viděli, že to jde taky úplně jinak. Dokonce tak jinak, že se dneska na tenhle film nevzpomíná jako na comivsovku, ale spíš jako na ulítlou komedii s převratnými triky a fantastickým komediantem v hlavní roli.

Pravdivé lži dokazují, jak moc se Arnie za těch pár let v Hollywoodu posunul. V Komandu byl jen chodící horou svalů a věšákem na vojenské nádobíčko. Pak se zkusil ve druhém Terminátorovi usmát (i když jen v režisérské verzi) a Cameron vytušil potenciál. Ne, tak trochu si děláme legraci, protože s nápadem natočit Pravdivé lži přišel sám Arnold poté, co viděl francouzskou akční komedii Podtrženo, sečteno. Jak moc se originál a remake liší? A jak moc se na filmu podepsal zub času? To všechno a mnohem víc zjistíte v téhle epizodě.

Na Predátora se nám vzpomínalo snadno. Ať už jde o zmíněný all-star all-muscle casting nebo o vskutku přelomové triky, Predátor zůstává v našich vzpomínkách jako vojenský macho kult i jako příkladná reprezentace jednoho z nejikoničtějších vesmírných záporáků. A možná ani ne tak záporáků, protože jak jste se dozvěděli z dalších filmů, ale mnohem spíš komiksů a videoher, predátoři jsou tu za zlé hochy tak trochu omylem. I o tom jsme si v rámci vzpomínání na osmdesátkovou klasiku povídali a samozřejmě jsme nevynechali ani plány na oživení téhle legendy.

Jednoduchá zápletka s jednotlivcem, který se ocitne v uzavřeném prostoru a musí čelit mnohonásobné přesile, se dá recyklovat pořád dokolečka. Asi bychom ji vysledovali i před Smrtonosnou past, ale Bruce Willis v tílku spustil žánrovou lavinu. A protože letos slaví třicáté výročí, rozhodli jsme se za Johnem McClanem a jeho příhodami ohlédnout.